Zima - 2.díl

14. září 2009 v 20:37 | >>.Miss.Lilly.<< & Veru ((: |  Zima
Linke se ke mě rozeběhne... Sklonim hlavu a pousměju se. "Zlato, copak se stalo?" zeptá se a pousměje se. "Ne, v pohodě.. Nic.. Jsem vynervovaná a nevyspalá a vyčerpaná.. Pohádala jsem se s Frankym" řeknu. "Jak to? TO je fajn, že ne s Davidem jak bylo na plánu. Jestli s Frankym kvůli tomu, že spolu chodíme, tak promiň" řekne.. "V pohodě, to neni kvůli nám" obejmu ho. "Zmrzneš, ne? Chceš půjčit mikynu?" zeptá se. "Která mi bude dlouhá" dokončím. Zazubí se. "Tak pojď, pojedeme ke mě.. Můžeš u nás spát, je to domluvený" mrkne na mě a já kouknu na hodiny. "Tak pojď dál, ještě se musím vykoupat a umýt nádobí" řeknu. "Tak já ti pomůžu" zavře dveře a jde za mnou.


"Chrisi? Ty jsi tu? Akorát jsem ti chtěl volat..." řekne překvapeně David když sme na odchodu. "Aha. A co?" zeptá se Linke a já jdu napřed... Pustím si Falling a čekám u auta.. Během pěti minut příjde vysmátý... "Co je?" zeptám se. "David chtěl, abych tě unesl někam daleko, že si chce udělat párty" mrkne na mě. "A? Mohl říct.. Bych se spakovala" usměju se. "A ty jsi taky zvaný, co?" zeptám se opatrně a sedám si. "Jo. Ale já chci být s tebou, lásko" políbí mě a odjedem k němu...

U něj si pustíme DVD Poltergeist. "Hele krásko.. Když jsi furt u mě, nechceš se ke mě přestěhovat?" usměje se. "Co? Chrisi, nezblánil ses?" zeptám se. "Proč?" dá mi malou pusu na nos. Usměju se. "To je fajn.. Popřemejšlím" mrknu na něj... Nějak se mi moje nebojácnost vymkne z rukou a zařvu. Chris se zasměje a obejme mě. Zívnu.. "Docela je čas už spát" řeknu. "Co? Já myslel že ty máš půlnoc přez den a že teprv v půl jedenáctý u tebe začíná den" směje se. "Jo, to bylo dřív.. Jenže teď jsem fakt nevyspalá" řeknu. "Copak si dělala?" zeptá se se zájmem. "Představ si, že jsem si opakovala učivo" mrknu na něj. Kejvne a začne mě líbat...

V noci se probudím, protože mě probudí močák a hlad.. Protože jak jsem říkala.. Moje nebojácnost se mi vymkla z rukou, tak vzbudím Linkeho. "Zlato, copak potřebuješ?" zeptá se rozespale. "Bojím se, a mam hlad.." řeknu. Usměje se a zafuní. "Nemusíš se bát.. Chceš něco udělat?" zeptá se. "To nemusíš.. Jen chci být s tebou" mrknu na něj se smíchem. Pousměje se. "Fajn.. Pojď ty strašpytlíku" vstane a obejme mě. Rosvítí, a já si rovnou odběhnu na ten záchod. Když se však vrátím, Linke už mi dělá topinky. "Díky zlato" líbnu ho na tvář. "Nemáš zač.. Jsem ti říkal že máš teď den" mrkne na mě a obejme si mě k sobě.. Zasměju se a zabořím mu tvář do krku... Jasný že stojím na špičkách, protože jsem ta nejmenší holka... Se svými 171 cenťákami se dostanu všude, hah...

Ještě chvíli se válíme v posteli, a potom Linke vyleze z postele. "Kafe?" zeptá se s úsměvem. "Jů.. Díky" směju se a stáhnu ho zas zpátky do postele....
Promiňte, že ste musely tak dlouho čekat ;) další díly ff budou co nevidět ;) Veru
 


Komentáře

1 wikolka wikolka | Web | 16. září 2009 v 19:32 | Reagovat

moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama